Pár dobrých přátel mít je dar. Opravdu. Když se řekne dobrý přítel či přítelkyně, kdo z vašich přátel se vám objevil v mysli jako první? A proč? Co je za tím, že ho máte rádi, že si ho ceníte a chcete, aby ve vašem životě zůstal? Co ho dělá právě tím dobrým přítelem?
Když se na tohle téma podíváte opravdu v klidu a dopřejete si čas víc do hloubky přemýšlet o darech přátelství, toho OPRAVDOVÉHO PŘÁTELSTVÍ, tak se možná stane to, že ti, které jste až do teď za své přátele považovali se nemusí do této skupinky vejít. Nebo naopak objevíte hodnotu v člověku, se kterým se tak často nevidíte, ale když se s ním nebo s ní setkáte, tak vás nějakým způsobem povznese. Prostě se cítíte tak, že dokážete lámat skály. Nemluvím tu o nějakém falešném pochlebování a odkýváním všeho co řeknete. Vycítíte opravdový zájem o vaši osobu, respekt, úctu, podporu a přijetí. A to se slovy nedá koupit. Tohle prostě každý z nás vnitřně cítí. A neoblafne nás nic a nikdo.
Co je tedy lepší? Mít kolem sebe kopu známých převlečených za kamarády, kteří v okamžiku, kdy jste na dně, zvednou kotvy a odplují někam, kde je nikdo nebude obtěžovat svými problémy a trápením? Otázka kvantity a kvality. Nebo, co by se třeba na prstech jedné ruky napočítalo, těch, na které se můžete opravdu kdykoliv spolehnout? Nehledě na katastrofy, které se vám dějí. Oni jsou vždy po vašem boku a najdou si čas vás vyslechnout a nabídnou pomocnou ruku. Jsou s vámi. Vědomě a přítomně. Zajímají se. Jsou upřímní. Ne s telefonem v ruce nebo na uchu… Jsou tu pro vás a naslouchají vám. Berou vás jací jste, nesnaží se vás předělat, upravovat, formovat k obrazu svému anebo manipulovat. A taky vám umí pěkně od srdce říct, když se chováte jako blbec nebo sobec… Proč? Proč vám to říkají? Jednoduše proto, že jim na vás záleží.
Opravdovému příteli se nebojíte a ani nestydíte svěřit i temné stránky vaší osobnosti. Ukázat jim bubáky ve vaší mysli. Vaše pochybnosti, nejistotu a cokoliv, co prostě není zrovna zářivé a skvělé. Sdílíte vzájemně vše, co je vám lidské. Zde je důležité slovíčko vzájemně. Protože i vy jste tu pro své přátele, nejen oni pro vás.
To, jakými lidmi nebo přáteli se obklopujete také něco vypovídá. Cesta sebepoznání sebou přináší i to, že čím víc znáte sami sebe a budujete v sobě to zdravé, tak tím víc máte schopnost rozlišit to opravdové i v druhých. A s tím jde ruku v ruce, že v určitý moment můžete říct dost. A vědomě opustíte to, co vás nijak nenaplňuje ani neobohacuje a svou energii věnujete někomu jinému. Což je opět vzájemný proces a dobrá zpětná vazba.
V dnešním ekologicky laděném světě by se dalo říct, že přestane plýtvat hnojivem na neúrodné půdě a začnete hospodařit tam, kde to pro vás má smysl, kde vidíte potenciál růstu. Zdroje se obnovují a žijete ve vyváženém klimatu. Ustojíte i období sucha. At’ už je jakkoliv dlouhé. Rovnováhu mezi braním a dáváním je třeba pečlivě udržovat. To je práce na poli přátelství. A otázka na závěr, jaké jsou tedy hodnoty kterými byste chtěli přátelství naplnit?